Závěry z jednání pracovních skupin k novele zákona o silničním provozu: a) K ustanovení § 5 pracovní skupina konstatovala, že - je třeba v zákonu zachovat přednost chodců na přechodech před provozem vozidla, - chodec nemá přednost před tramvají a na přechodu se světelnou signalizací, kde se musí řídit touto signalizací, - chodec má přednost i na přechodu se světelnou signalizaci pokud tato nefunguje, - ustanovení o právech chodců jsou nepřesná a je nutno je precizovat, aby nedocházelo k výkladovým problémům, - přecházení chodců k nástupním ostrůvkům vozidel MHD, při kterém často dochází k dopravním nehodám lze řešit místní úpravou (dopravním značením) na základě výsledků bezpečnostního auditu na pozemních komunikacích, - do zákona je třeba rozšířit povinnost použít reflexní vesty při nouzovém stání vozidla na pozemních komunikacích mimo obec jednotně pro všechny řidiče, a ne jenom pro řidiče služebních vozidel, jak to dnes vyžaduje právní úprava, - řízení pod vlivem alkoholu je jedním z nejnebezpečnějších protiprávních jednání v provozu na pozemních komunikacích a je nutno zachovat nulovou toleranci obsahu alkoholu v těle řidiče, - zpochybnění nutnosti zachování nulové tolerance v zákoně o silničním provozu došlo následkem nepochopení snahy expertů, aby řidič nebyl zbytečně podrobován zdravotnímu vyšetření ve zdravotním středisku na obsah alkoholu v těle, pokud byl u řidiče orientační zkouškou policie zjištěn takový obsah alkoholu, který je lidský organismus schopen vyprodukovat nezávisle na požití alkoholu, - policie v případě podezření na požití alkoholu u řidiče postupuje v souladu se zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a podle metodiky Ministerstva zdravotnictví ve věci možného množství vyprodukovaného alkoholu lidským organizmem. b) K ustanovení § 10 pracovní skupina konstatovala, že - nelze prolomit ústavní právo odepřít výpověď pokud by tím provozovatel vozidla vystavil ohrožení sebe nebo osobu blízkou za spáchání trestného činu nebo přestupku, - občan nemá povinnost udávat sebe ani osobu blízkou, pokud se jedná o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, - možným řešením obdobným jiným evropským právním úpravám, je vytvoření samostatného ohrožovacího správního deliktu, který není dopravním ani jiným přestupkem podle zákona o přestupcích, - správní delikt nebude podléhat bodovému hodnocení, protože se nejedná o dopravní přestupek, - nelze s ním spojovat ztrátu řidičského oprávnění, protože se nebude jednat o dopravní přestupek, - navrhovaný správní delikt bude založen na těchto principech: a) objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za nesplnění povinnosti znát a sdělit údaje o řidiči vozidla důležité pro zajištění bezpečnosti silničního provozu pokud se nevyviní na základě zákonem stanovených liberačních důvodů, b) skutková podstata ohrožovacího deliktu spočívá již v samotném ohrožení bezpečnosti silničního provozu tím, že jsou zatajovány údaje důležité pro zajištění bezpečnosti silničního provozu, c) správním deliktem se nepostihuje dopravní přestupek ale nesdělování údajů důležitých pro bezpečnost silničního provozu.
|
Dílčí závěry expertní skupiny k novelizaci zákona o silničním provozu
[ nahoru ]
[ zpět ]
